Procházení
10. září 2012 v 21:43 | mojdaMyslel jsem na to,
jak vidět neznámé,
kroky kolem bytosti tvé,
beze slov se rozplynulo.
Není času zoufat,
příchod chvíle zmatení,
věř, přijdou velká znamení,
a budou tě hledat.
Odpovědi jak zrnka písku,
příběhy převyprávěné dokola,
sny, které jsi v naději prospala,
čekají naplnění ze čtyřlístku.
Komentáře
" Kol sebe vidím jen osoby neznámé !
Toto však nevadí... aspoň se poznáme !"
Josseff Hurdtt vrávorá po ulici
křičí na lidí kráčející,
též na lidi stojicí na chodníku :
" Poznejme se tu v okamžiku !
Vaše jméno ?... Rum se vám páče ?
Pojídáte též zavináče ?"
... Muž oslovuje rovněž dámy :
" Dáte mi ? nebo jiná dá mi ?"
Mezi lidmi je panika !
" Strážníka !" volá kdos " Strážníka !"
Páni, ta je krásná! Trochu podzimně laděná, tajemná... :)
Ten poslední verš...proč já mám vždycky ráda ty konce? Krásně to sedlo do dnešního počasí :) Opět smekám před tvým umem...
Podzimní procházky se ztrácejí v mlze.