V pošetilé lži, do trávy si lehni,
zuby se cenností nad ní smějí,
bez křídel jsou všichni stejní,
jako přání vepsaná v ohni.
Pověz mi vše, na polích vržená kostkou,
průvany pavučin, už přitahují mříž,
ze střípků mozaiky poskládat smíš,
na hraně život tou stranou ostrou.
Jééé, už aby se dalo lehnout do trávy! Teď tak leda na sníh (a zmrznout), u nás dneska bylo -26st.! Holt na horách je těžko, pod horama hůř...;-)