To odpolední pronikání svého významu,
rozkryté hrátky vmalované do slunce,
září v očích obrácené mince,
když do trávy spěch upadnul.
Vůní vody, chlácholající pokřik radosti,
ochutnání plodů co krví se proleje,
jemné ploužení přes kvetoucí áleje,
popíjením pozbyli lehkost z moudrosti.
Spálením trnoví, bez strachu v dlani zůstane,
pečlivě propletené příběhy odpoledne,
myšlenky oparem se vznesly do míst naděje,
kde zčervenaly vzájemně.
" Řekněte : ... cožpak Stráž pod Ralskem
sousedí přímo s Maďarskem ?
... Já usnul v lavičce za náměstím....
však probudím se v Budapešti " !
.... S výkřiky ... ,, proboha, neblázním ? ,,
muž doběh na Zalakaros ! ( do lázní )
..." Je to tím, že vypil jsem čtyři rumy " ?
... Muž křičí, nikdo mu nerozumí !