Myšlenky zvolna plynou,tvář ji změní v jinou...

Srpen 2011

Zalakaros

25. srpna 2011 v 14:25 | mojda
To odpolední pronikání svého významu,
rozkryté hrátky vmalované do slunce,
září v očích obrácené mince,
když do trávy spěch upadnul.

Vůní vody, chlácholající pokřik radosti,
ochutnání plodů co krví se proleje,
jemné ploužení přes kvetoucí áleje,
popíjením pozbyli lehkost z moudrosti.

Spálením trnoví, bez strachu v dlani zůstane,
pečlivě propletené příběhy odpoledne,
myšlenky oparem se vznesly do míst naděje,
kde zčervenaly vzájemně.

Obrazy

13. srpna 2011 v 21:36 | mojda
Maloval jsem po skle
obrazy bez peří,
myslel jsem na tebe,
v místnosti zamčených dveří.

Tak jako čistota oplachuje břehy,
do hloubky šlápoty, v černé se topí,
dlaně sevřené, v potu zbytek něhy,
která vznesla se z radosti tvojí.

Světlo prosáklo korunami,
slova ukryla se pod spadané listí,
rozhoupaně se tváří na dny příští,
v pestrosti smyslů mezi námi.

Pouliční

6. srpna 2011 v 12:28 | mojda
Ruce zabořené v kapsách letního výprodeje,
ostré slunce si vyrazilo na troufalce,
a rozdělení kořisti místní smetánce,
z levného vína do chřtánu hořkost se naleje.

Mladé proutky pokřiveny strachem,
ve tváři přelépené radosti,
otravné návyky ,co spolykají zlosti,
a v chloubě zapadají prachem.