Studeně opakované setkání,
výrazem hovězího pohledu,
z očí stud stáhnout nesvedu,
do modlitby vlastního pokání.
Uhlazeně deštivé prameny,
vrzavé výčitky pootevřeně vadí,
bez povšimnutí,v čase sedí,
přesně rozložené kameny.
Hravost rozkvétající černoty,
vysmývající se krutostí staré nápisy,
čekání v řadě na zašlé dopisy,
do přítomně plazící se dobroty.
Ta je mrazivá! Ale krásně...