Stromy v nadšení mávaly,
v roztroušené chvilce samoty,
dvě pírka ptačí do rukou schovaly,
svou radost darem prostoty.
Šumící dravost valící se proměny,
v naslouchání příliš pozdě odvětil,
než aby ze své touhy prohodil,
v žabky skákající kameny.
Moc pěkná :), žabky mě taky uchvátily :)
Taky se přikláním k žabkám. Jsou kouzelné...úplně mi to zvedlo náladu. Děkuji :)
Skákající žabky ...
To se mi líbí.