Sápavé pohledy, lechtivá je výzva,
mezi prsty vzrušený byl dotek,
dvě sklenice, uprostřed vína zívla,
ve stydlivém začátku zmatek.
Ostře vybarvené náčrtky zítřka,
nespoutané volnosti myšlenek,
odlesky hladiny spoutaná myšlenka,
v příběhu, co zakryl smutek.
Dva kruhy uprostřed samoty,
výrazy v patách kolemjdoucích,
v bludišti nočních ulic prázdnoty,
zůstanou sami spolu na výsluní.
kéž by to tak bylo pokaždé, moc hezky´s to napsal