Myšlenky zvolna plynou,tvář ji změní v jinou...

Říjen 2010

Šimrání

21. října 2010 v 22:15 | mojda
Listí rozčesalo povětří,
ve skříňce zamčených tajností,
rozechvělou rozkvetlostí,
aniž by pohnula prsty,
její slova se rozevlála po kraji,
za lehkého šimrání trávy ve tváři,
zahalena v nebezkém polštáři,
ty myšlenky v korunách stromů dozrají.

Předtucha

17. října 2010 v 22:30 | mojda
Ze zavřených očí stejně nic nevyčtu,
ten dlouhý čas ve stékající vodě,
teskné proudy tlačí se v tobě,
jen staré návyky vymažu tu.

Zkus rozhrábnout věštbu z popele,
i hvězdy v horách se změní,
ve vyjetých kolejích zpoždění,
tou zodpovědností se i neznámé semele.

Příběh

7. října 2010 v 23:41 | mojda
Na chvíli se zastavil,
obloha se rozbouřila možnostmi,
za sklem nevypořádané starosti,
ve slově se ho dotkla.

Asi ji také nevěřil,
sotva dojedla, utekla,
jen mávnutím zašeptala,
o kráse, ve které ji lhal.

Nech to tak a přines vodu,
klíče už dávno zapadají jinam,
nechce se prosit znovu a znovu,
noční motýl létá přeci sám.

Dusila se polykáním jeho myšlenek,
jako džbán, co kvůli štěstí upustila,
odvahu sebrala a praštila ten vztek,
v pokoře ho zatratila.