Stejná
4. září 2010 v 11:54 | mojdaKomentáře
Ano, je opravdu překrásná. Nic není stejné a přece se stejným jeví. Mně zase fascinuje ... "za oknem hvězdy své pořadí změní". To jasné, ale originální srovnání slůvek za sebe. Nádherná.
" Obrovská a nekonečná čísla !
vodorovná čára, ... následuje svislá,
strašlivá tíseň, pak úleva,
cloumání zprava i od leva.....
zas tíže trvající eony !
mám čtyři hlavy jak balony ,
vše točí se a klokotá " !
..." odtáhněte toho kokota " !
... "již procitám, však nemoha se hnout
ta bába mne musela zalehnout !
My tančili ... tuším,že mazurku
můj výkřik slyšeli snad až v Hamburku !
Takový nepoměr musí být znáti
dvěstě kilo proti padesáti !
Zemřel bych, být pod ní o chvilku dýl"...
... chroptí Meczislaw Domabyl....
Tenhle řádek: "jiné tváře stejných lidí" mě, kdo ví proč, prostě fascinuje. Tedy ona celá báseň je skvělá (jako vždycky). Líbí se mi, ale přijde mi zvláštní její název. Tedy, nevím proč a sama nevím, jak jinak bych ji nazvala, ale...už raději mlčím :) Prostě je krásná a tečka.