Hořící naděje
22. září 2010 v 21:50 | mojdaKomentáře
" Já hořel jsem včera nadějí,
když lez jsem k starému Kuději
do okna ! ... říkám si...nespadnu ?
doufám, že něco ukradnu !
..... však ujela mi noha...
já křičím ,, jeho boha ,, !
tam dole, již rottwailer číhal" !
... skřehotá Helmuth Plíhal
kulhá, drží se za hýždě
" ten čokl, když na mne najížděl
dědek ho z okna naváděl,
aby ještě víc vyváděl ,
a hulákal...,,toť práce čistá,, !
... ten pes mne v intimní místa
rovněž raf !.... bestie měla hlad
mám strach se do kalhot podívat !
... můj baryton " křičí muž v kvaltu
" přibližuje se k altu !
Wow...je sice trochu smutná, ale nádherná. I když to slovo smutná, je docela špatné, protože mi přijde, že z ní čiší naděje. To bude asi tím krásným koncem :)
Krásná, "laskavé jsou kroky smrti" mě mrazí, ale příjemně... Za 5 ;-)
Chmury z duše pryč ...
Ač mi posledních 48 hodin také nebylo moc do zpěvu. Naději ale shořet nenechám.