Myšlenky zvolna plynou,tvář ji změní v jinou...

Červen 2010

Pouliční

28. června 2010 v 23:52 | mojda
Vzdálené vrcholky v dosahu věčnosti,
stromy svázané mlhovinou, co se pořád mění,
proudy nenasytnosti se dědí,
v rozbouřenou krev moudrosti.
Jak vyřezat nenávistné pohledy,
zrcadlem prázdným z vychrtlé potravy,
měnící se žlutě do čisté otravy,
třesoucí  ruce se schovají za zády.

V myšlenkách

24. června 2010 v 21:17 | mojda
Toulání se pouští myšlenek,
barvy zrající mladostí,
lehké představy šimrají navenek,
doteky hřejí stálostí,
napodobeniny křísí touhu,
jako svíce třepotavé radosti,
překročit práh snů opět mohu,
to rychlost je požírač mladosti.

Déšť

16. června 2010 v 23:06 | mojda
Déšť se proplétá a hraje si s vlasy,
růže bují a plnost se košatí,
dojmy přicházejí a slzí z krásy,
chvíle rozverné, hravé jako ptáci.
Přicházející smích z otevřené náruče,
chvíle ospalého vzrušení, pulzující naděje,
myšlenky vínem opojené, přání  se rozleje,
a jen paprsky do zvonů, slunce tiše tluče.

Znamení

10. června 2010 v 21:43 | mojda
Znamení vyryto v kameni,
vchody, slova se dál smějí,
tváře, znovuzrození na svět přicházejí,
proto v srdcích tolik žáru ohní.

Oči, odrazy v kalužích,
odvážný, kdo přijde první,
tiché kroky deště z nesnází,
představy se tiše vilní.

Stará moudra zní vyzývavě,
strach nese stopy kázně,
kde je naše prostota,
jsme vtaženi do koloběhu života.

Zrcadlo

6. června 2010 v 23:49 | mojda
Ruce zvedaný prázdným směrem,
pozornosti před zrcadlem,
střepy v úšklebu z nenasitnosti,
zoufalé představy naivnosti,
oči zkalené vylhaným žárem,
pach touhy před nočním barem,
kapsy plné cizím žalem,
roztřesené dlaně strachem,
vylhané odpovědi,
tyhle oči neprozradí.

Záře

1. června 2010 v 21:24 | mojda
Záře plamenů v místnosti na stěně,
hádanky, ukrytá znamení,
teplo, roztoužené chvíle spojení,
přání pokračující naděje.

Vtaženi do bouřlivého příběhu,
doteky konečky prstů,
úctu Ti k nohám nesu,
naplnění čistotou sněhu.

Oči nočních ptáků,
scéna, drama bez výčitek,
prokousne se cit nazpět,
v šeptání polonahých vět.