Proudy
13. května 2010 v 21:52 | mojdaKomentáře
Když jsem viděla nadpis "Proudy", hned se mi vybavila písnička M. Kubišové a s tím, s tou něhou i nářkem nad ztracenou láskou jsem se pustila do čtení Tvých veršů. Z nich je cítit smutek a prázdnota daleko větší a snad i beznadějnější.
Taky bych se přidala k prosbě o optimističtější pokračování :-)
PS: Děkuji moc za milou pochvalu snímánku.
Je krásná! Není vždycky veselo... Poslední sloka ja nádherná, smutná, prožitá... Jsem ráda, že si tady můžu číst :-)
Hmmmm ...
Co se vlastně stalo se skořápkami Popelčiných kouzelných oříšků?
Sice není tak veselá, ale je krásná. Moc se mi líbí ten řádek: Šero rozprostřené v koutech místnosti,...ani nevím proč :)
[4]: Ty si přece nasadila moudrá sova na oči jako klapky, aby neviděla tu spoušť, co po sobě Popelka nechala, když nestihla přebrat hrách a čočku, ty trdlo!!!
není to počasím? příště něco veselejšího :)
co se do lesa volá, to se i ozývá...
samomluvou ještě netrpím :D