Obrazy...
31. května 2010 v 21:12 | mojdaNoční volání v zástupu nenarozených,
napnuté emoce z černého svitu měsíce,
bledé, vyprahlé jak chvíle viselce,
s krví na kříži obětovaných.
Hroty měčů vraždí statečností,
zvířecí dech pronásleduje spěch,
smrt ječí, před božím domem sklíčeností,
a staré vzpomínky mlčí výškrábané po zdech.
Utopením své naivní podoby,
hudba žalu mění se v nemotorné kreace,
depresí sklíčené přicházejí rozpolcené ovace,
a ty obrazy jsou spláchnuty zpět do vody.
Komentáře
Drsný, dobrý. Zasáhlo mě: staré vzpomínky mlčí výškrábané po zdech. Asi máme všichni z toho počasí depky :), za 4,5 hwjezdy ;-)
Mě se asi nejvíc líbilo:
napnuté emoce z černého svitu měsíce
a je pravda, že je trochu depresivnější, ale i tak je moc hezká a navíc se hodí k tomu hroznýmu počasí za oknem :)
Já mám z toho nervy jako špagáty - jako při nějakém hororu, ale nemohla jsem nedočíst. Ty obraty jsou opravdové obrazy - děsivé, ale živé. :)
pochmurné jako dnes počasí :(