Letící ptáci pochytali slova,
obrazy, představy začaly dýchat,
vůně nenechala ostych dlouho čekat,
a lehkost přišla sama.
Řada stromů v houpající volnosti,
vleklá větrnost si s námi pohrává,
mávajíce roztančenými květy,
je výzvou z očí do ztracena poslána.
Otevřené jsou myšlenky,
slunce stíny z koutů vymetá,
vlkostí duhy se přirozenost smíchá,
splynutím tvarů se hloubka zvedá.
tady co bydlím si ptáci usmyslili že mi budou od rána do večera zpívat... ale mám to vlastně rád :D