Myšlenky zvolna plynou,tvář ji změní v jinou...

Duben 2010

Pozvánka

27. dubna 2010 v 14:16 | mojda
pllll

Hloubka

25. dubna 2010 v 22:14 | mojda
Letící ptáci pochytali slova,
obrazy, představy začaly dýchat,
vůně nenechala ostych dlouho čekat,
a lehkost přišla sama.

Řada stromů v houpající volnosti,
vleklá větrnost si s námi pohrává,
mávajíce roztančenými květy,
je výzvou z očí do ztracena poslána.

Otevřené jsou myšlenky,
slunce stíny z koutů vymetá,
vlkostí duhy se přirozenost smíchá,
splynutím tvarů se hloubka zvedá.

Čekání

21. dubna 2010 v 22:54 | mojda
Čekání uprostřed samoty,
v marném volání do ticha,
psi rozervali poslední kusy,
a pokora se někam vytratila.

Déšť smyl z tváří výraz,
zastavil se příliš pozdě,
v pochodu tlučícího orloje,
co mluví vždycky přesně.

Pocity

20. dubna 2010 v 21:10 | mojda
Síly proudu lesa,
v těžké chvíli rozmotávájí své nitě,
prázdnota přemýšlení zní dutě,
pro své nároky do duše tesá.

Doplňující náznaky tvarů plynou,
moment, co vrátil tě na cestu stejnou,
ve snaze útěku pod tíhou jinou,
snaží se, ale to pocity se bijou.

Krása...

15. dubna 2010 v 22:37 | mojda
Schované obrazy v hloubce mysli,
krása, dotek, vonící plody,
vášeň přívětivé pohody,
v náručí květin ji nesli.

Rychlé kulisy plujících mraků,
náklonností se srovná,
barvy květů krásou splývá,
opíjí nás pestrostí světla.

Ráno

12. dubna 2010 v 18:44
Jemnost doteku ranního probuzení,
v čase vykresleno barevností,
plující touha vzrušena tajemností,
ve dvojí hře souznění.

Líbeznost dechu v tónu starého gramofónu,
bezeslovní vyjádření s rosou v očích,
těla v propletenosti se do sebe stočí,
to východ slunce nahrál tomu.

Prosáklá láska na prostěradle snění,
jen přívaly jistot  se mění.

Přítomnosti

11. dubna 2010 v 14:52 | mojda
Prosáklé rozkoše v oparu dne,
prázdnota narušená nespavostí,
skutečnost je zubatá zlostí,
jenž pronásledováním ze sna špitne.

Touhy vyšlapané do vrcholků,
doteky zralosti dechu,
rovnováha rozprostřená v mechu,
nad zdařilým letem ptáků.

Vytrvalost...

5. dubna 2010 v 19:42 | mojda
Prožitky rozfoukané v chuchvalcích špíny,
vůní provokující, zaschlé mapy krve,
naivnost z pozdního hledání trne,
před domem u dveří bez kliky.

Odlesk slz zrajících kaluží slasti,
pohledem vytrvalosti z urvaného času,
doteky hrubosti rozvázali oči, v náznacích hlasu,
vyostřili se otázky zákazu a pastí.