Kruhy...
12. března 2010 v 21:35 | mojdaJen malé prvenství v dosahu ničeho,
pokořeno,
žebrající úškleb v pozadí,
narcismus v očích vše prozradí,
a to vše, se jen do tebe zabodnulo.
Jako ze schodů klopýtající bezmoc,
hladovějící pýcha,
ve strachu přijít pozdě,
vytasené jsou prohnanosti na uzdě,
jemného volání o pomoc.
Zaplať svými dluhy,
opij svou ctižádost a rozpusť se v nenávisti,
dvě věci: odpuštění sežralo tě v tvé kleci,
za zlomek pravdy mezi čelistmi,
jako živel v převlékání věcí,
kolem tebe vytvořil neprostupné kruhy.
Komentáře
Krásné....myslím, že tohle slovo tu používám často :)...mimochodem, tohle mne u toho napadlo - máš na mne velice, řekla bych, zvláštní vliv
Vločky se z nebe snáší,
dívka u okna klečí.
Z očí jí slzy kanou,
kdo ví kam dopadnou.
V pokoji je sama,
nic víc tam nemá,
je obklopena prázdnotou,
zůstane obklopena samotou.
[1]:
Nebyly to kruhy v rybníce,
byly to kruhy v žitě,
v kronice je to zapsané,
i malé ví to dítě
Hron s Jechem byli Marťané.
zajímavá a opět i pesimistická...
nejhezčí kruhy umí udělat kačer, můj kamarád, a jak jsem vypozoroval, dokonce se z nich raduje :)
" Jsem zmaten " ! vykřiknul starý Sýs...
... " jsem na planetě Solaris
obklopen rozumným oceánem ?
Ne ! ... začalo to kalným ránem....
Proboha ! ... kde to jenom pluji ?
zdá se, že už si vybavuji
to žbluňknutí ! v rybníce kruhy !
,, Já ti dám neplatit dluhy,,!
.... Jech s Hronem kuli ty pikle !
musím se dostat z pytle " !
Pytel byl protržen ! ... byla to chvilinka
v dálce již chlapík ten... pádluje motýlka.....