Slunce v ústech zrcadlilo se,
a vítr si vzal tvůj hlas,
bez náznaku opustila jsi mne zas,
a život plný uzlů rozmotal se.
Hledám tě mezi všemi tě mi lidmi,
lásku nám asi nikdo nechce přát,
dokola slyším naši píseň hrát,
odpustíš mi,někdy,snad?
Schovaný za stínem je můj pocit,
tesknoucí jsou v noci tvé oči,
umyté pláčem skrytých emocí,
zranil jsem to nejcenější ,tvůj cit.
Mojdo, Mojdo, Ty mi dáváš! Tyhle Tvé verše by si měl někdo přečíst, třeba by mu pomohly pochopit, jak se cítím ... Jsi snad na mé emoce napojen telepaticky?