Vše o co nikdo nestojí,
a zarmutek prosvítá díry v kabátě,
temné hlasy se těmi pocity dvojí,
proto se válíme v tom lidským blátě.
Rozdávat to o co vlastně nikdo nestojí,
stát v týhle době proti sobě,
než přijdou a vše odstrojí,
tak stejně skončíš ve svým hrobě.
Stromeček se odstrojuje až na Tři krále.
Ale v Praze u Vyšehradu je hospoda u Pěti králů a tam se odstrojuje pořád.
A tu a tam se tam i někdo válí.
Dekadentní návštěvník by knajpu mohl nazvat hrobkou králů.
Tvůj styl psaní se mi líbí velice.
Portrét Rudolfa Mazance mám, myslím, někde ve své sbírce starých pohlednic, ale asi to byl dědeček toho Mazance, kterého máš na mysli. Pracoval jako řezník.