Za rozbitými rámy starých oken,
krčí se samota plísnící po zdech,
vítr si klátí špínu dvorem,
hudbu spustil roztančený plech.
Mokrá dlažba vykresluje stíny,
vše zčervenalo v zápětí studem,
doteky rozmazané hlíny,
mají strach za velkým stromem.
Ano, plech džezuje, když se rozpálí.
Na velkém stromu hraje se na pikanou.
Pykáme všichni.
Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát ...
výstižná... jako dnešní den