Myšlenky zvolna plynou,tvář ji změní v jinou...

...myšlenky...

27. prosince 2009 v 16:44 | mojda
Dřevěná postel skřípajících myšlenek,
západ slunce v rezavým městě,
slova zhořkla na týhle cestě,
nad stolem rozlitých domněnek.

Čas přesypal své možnosti,
překvapení přicházející k ránu,
vyprchal soucit z těchto klamů
a její posměšky se staly výzvou trapnosti.

Oblohou krvácejících předsudků,
úzkostí v hrdle propadání stesku,
vybraností vkusu,vtipnosti a lesku,
brodíme se stezkou našich předků.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 27. prosince 2009 v 17:47 | Reagovat

Mojdo, tak tohle je paráda, čtu si jí pomaloučku už potřetí.......

2 Eva* Eva* | Web | 27. prosince 2009 v 20:44 | Reagovat

Divnej?? A proč?? Třeba se někdo neumí vcítit, nebo nevím. Mně se to líbí strašně moc!

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 27. prosince 2009 v 20:58 | Reagovat

Rozvrzaná dřevěná postel dokáže i fňukat.

4 pavel pavel | Web | 27. prosince 2009 v 22:20 | Reagovat

mám motto: všechno už bylo jednou napsáno... chodíme už jen po vyšlapaných cestách...
taky když píšeš delší dobu komentář, rozmýšlíš si co bys napsal, blog ti to nepřijme a napíše "neautorizovaný přístup" ?

5 101% Cocotte 101% Cocotte | Web | 27. prosince 2009 v 23:19 | Reagovat

Moc krásná, nutí mě přemýšlet... Čtu si ji už po X-té (asi před dvaceti minutama, kdy mi nešel vložit komentář, jsem ji několikrát četla) a teď znovu... Ale já tomu musím přijít na kloub :-D !

6 renuška renuška | Web | 28. prosince 2009 v 17:01 | Reagovat

Asi je to na mě příliš složitý nebo mám tak zlenivělý mozek, že mi to prostě neumí přeříkat. Jsou tam momenty, který ještě dokážu chápat, ale pak se najednou ztratím a zkouším najít cestu ven s tím, že pochopím ... zatím mi to ale pořád nejde. Vrátím se!

7 alma-nacida alma-nacida | Web | 21. dubna 2010 v 16:46 | Reagovat

Pěkná, hlavně "vyprchal soucit z těchto klamů".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama