V kufru si pohrávají maličkosti,
ve starém prokletí na rozcestí,
detaily vypjatých hloupostí,
narážejí a křičí do štěstí.
Strom vykotlaný pýchou,
skryté nic v plamenech svíce,
co nevyplave pod tou tíhou,
udusí tě a nenajdeš to více.
Je jedno jak se rozhodneš,
barevná mozaika fleků na silnici,
snad se toho prsty dotkneš,
a přetneš smích pod hořící hranicí.
Ten kufr s maličkostmi mne dostal.
Pro jistotu zajištěný řemenem přes boky.
A vevnitř si někdo hoví, rozvalený, pohodový, pro svět nezajímavý; titěrnosti a fatky, ale uschované na památku.