Možná vztek a nespokojenost,
snad klam nebo pícha,
prošla kolem ustrašenost,
rozum do tváře ti dýchá.
Odlesk zrcadla žárlivosti,
vášní krutá sobeckost,
v rukou city odhodlanosti,
do řeky vypustit tu zlost.
Které věci se přou,
na ruku si jdou,
nočnímu světu lžou,
lstí s tváří nevinnou.