Kde se berou ty pocity zmrzlého sněhu,
ta bezmoc přichází z venku,
tam v zrcadle podřízli něhu,
rychle dopij svou sklenku.
Zmasakrované jsou touhy,
na polích vztyčené kříže,
krve jsou plné strouhy
a naděje je tlustá mříže.
Černý motýl už ti mává,
měsíc prohodil svůj škleb,
ta krutost zvolna vstává,
modlíš se,
jak být zase zpět.
jo !
to je hezké :) jsi psala Ty ??