Myšlenky zvolna plynou,tvář ji změní v jinou...

Září 2009

Příběh dne...

28. září 2009 v 19:47 | mojda
Na začátku je příběh,
v tom déšt´přišel náhle,
ten věčný koloběh,
jako tančící loutka v prázdném sále.

Smyla se poctivost z obličejů,
slova padala k zemi,
rozčílené zalknutí v příběhu,
jsme zase okradeni.

...bez předsudků...

16. září 2009 v 22:11 | mojda
Její krása pluje městem,
výklady se snaží předvést,
nikdo neukáže na ni prstem,
protože je jim jedno jakou má pověst.

Všední

16. září 2009 v 21:22 | mojda
Starý věci umocnily svoje touhy,
svíce našli včerejší stíny,
ptáci přelétli břehy strouhy,
čekáním na příval zimy.

Jako ranní tanec,
v rámu starého obrazu,
tváře naznačují konec,
uprostřed dávných odkazů.

Vše počalo v začátku,
staré nahradilo nové,
jako strojek bez drátků,
týhle doby ledové.

Zasněná

13. září 2009 v 23:04 | mojda

Odhazuje výzvu přítomností,
vášní plných rtů,
touha naplněná skromností,
do rozcuchaných dnů.

Tváří snad anděl,
v očích žár slunce,
na lavičce vše probděl,
a déšt´rozpustil vše prudce.