Prošel jsem zamřížovanou krajinou,
úzkost na rtech vyšeptal do ticha,
tím sobectvým ,kde končí pícha,
mi uvadla tvář denního světla.
Ve shonu mrazivé touhy,
cítím dotek smrti,
rozprášil jsem všechny dluhy,
odpověd nacházím v pavoučí spleti.
Tanec mezi prsty zestárnul,
smích odtáhnul s ptáky,
noční křik mne obejmul,
a oči promítají staré braky.