Tvá tvář v zrcadle obrazu,
šaty jsi odhodila,
jsi obětí dávný odkazů,
tmou jsi křik prohodila.
Dnes s pláčem žít,
mučivé vzpomínky bolesti,
snad sama proti zdi jít,
s tváří plné lítosti.
Setkání se strachem,
pokořila jsi sebe,
prázdno zastoupeno prachem,
kdo bude postrádat TEBE.