Myšlenky zvolna plynou,tvář ji změní v jinou...

Březen 2009

Svět

30. března 2009 v 19:27 | mojda
Naučil jsem se nenávidět,
tam v rohu místnosti,
nepřišel jsem vám závidět,
ten váš svět zběsilosti.

procitám v myšlenkách,
od nikud nikam,
uzkosti kradou se na cestách,
a to ve světle touhy odmítám.

Chci být pryč,
v prázdném pocitu ničeho,
tělo zmrskal osudový bič,
aby vše mlčelo.

...Tam ...

23. března 2009 v 19:18 | mojda

Oči už nemáš ani tvář,
jen spoutané myšlenky,
v duši ti vyhasla zář,
rozšlapané jsou tvé vzpomínky.

Trapnost pohledů do prázdna,
jen tolik bez citu přijímáš,
držkou ryješ u dna,
a víš snad proč přežíváš.

Změna

18. března 2009 v 16:34 | mojda
Nezměníš nic pokud nechceš,
jen plamínky v očích serveš,
možná v knihách něco vyčteš,
ale v srdci zemřeš.

Mučivá

18. března 2009 v 16:29 | mojda
Tvá tvář v zrcadle obrazu,
šaty jsi odhodila,
jsi obětí dávný odkazů,
tmou jsi křik prohodila.

Dnes s pláčem žít,
mučivé vzpomínky bolesti,
snad sama proti zdi jít,
s tváří plné lítosti.

Setkání se strachem,
pokořila jsi sebe,
prázdno zastoupeno prachem,
kdo bude postrádat TEBE.

Okamžik

3. března 2009 v 19:46 | mojda
Tmavé stíny na podlaze,
odporně tu hnijí,
čas je svázán obvazem,
a ve zmatku tu šílí.

Rozevláté ksichty tvorů,
masivní deprese betonových domů,
smysl najivních sporů,
otrávený bordel vadí komu.

Už plíží se ten křik,

padá,snaží se jít,

prokletím je okamžik,

pro, který stojí za to žít.

Utěk

2. března 2009 v 19:39 | mojda
Vše umírá pomalu,
matoucí skromnosti,
skryj svou povahu,
v květech moudrosti.

Zas to citíš znovu,
jako v ohni,
pachut´kovu,
smrti uhni.

Uprostřed dne,
vyrveš srdce,
vstoupíš do mne,
HRDOST klesla prudce.

Zahod´své myšlenky,
odpověd´nenajdeš,
už odlož své tělo,
o nic nepřijdeš...