Myšlenky zvolna plynou,tvář ji změní v jinou...

Leden 2009

Konec pracovního procesu

19. ledna 2009 v 11:31 | mojda
...V ruce přehazuju zbytek tabáku,a očima uřpeně tlačím ručičky ciferníku.Nekonečně dlouhých
deset minut.Zapaluji cigarko a už přemýšlím aby mi vydrželo aspon´sedm minut.Nervozita stoupá
s každým práskem a mou prohlubující se depresí nekonečna kouřím stále rychleji.V še bylo černobílé
a již začínám vnímat s rozmazanou barevností.Už slyšim ptáčky cvrlikající na okolních střechách.
Sluníčko pozvolna probouzí mé myšlenky svobody po které tak nedočkavě prahnu.Mám ještě tak
na tři prásky.Mé nosní dirky v euforii rozvoněných květů se roztahují podle okolních vanoucích větrů.
...Co se to děje?Cítím smrad z okolí přeplněných ulic,motory projíždějících aut.Vše je černé jako před tím!Cigárko se v popel proměnilo a na ciferníku zjištuji,že musím přežít ještě čtyři otřesný minuty...

Takový normální ráno

18. ledna 2009 v 22:32 | mojda
...Z nočního ticha mnou projede bolest.Je tu další ráno ,močák je na prasknutí.Sotva rozlepím jedno
oko(asi je jedno ,které je první),začne kravál s toho odpornýho budíku.Pokouším zvednout své
otlačené tělo a už fakt rychlostí tramvaje se plazím na hajzl.Krásnej pocit ,když to stihnu...Dostávám
se do kuchyně a pořád cítím ty zasmrádlí utopence ze včerejška.Místo chleba pár drobků v ošatce,
které jsem se snažil vlastně už včera sežrat.kafe už asi hledat nemusím.Mrknu do dřezu a ejhle na dně lahváče ještě pár kapek zbylo...prohrabuju se v hromadě hadrů,které se tam na zemi povalujo
s lehkostí nasávám pachy abych venku nesmrděl jak to prase.Už už je na čase prohledat kapse
a najít zbytky tabáčku.Opatrně jej sesypávám do dlaně a konečně můžu lehounce olíznout papírek.
Podařilo se!...Celej nasranej přehazuju všechny věci ,už mohlo být všechno tak kraný,ALE ten
posranej zapalovač nemůžu najít.

Noční

12. ledna 2009 v 19:03 | mojda
Jsi děvkou týhle prolhaný noci,
oči ti jiskří přítomností,
duši máš skroucenou vlastní klecí,
ruce spoutané ohavností.

Rˇetězec zamčených dvorů,
Tváře zlité kořalkou a deštěm,
pavučiny hnijících otvorů,
S hrdostí kráčíš městem.

Sny

10. ledna 2009 v 20:02 | mojda
"prolétni branou poznání,budˇpřipraven,oddáš se spokojenosti,myšlenky vylezou ze tmy a ty
pochopíš proč tu jsi..."

Krásy města

10. ledna 2009 v 18:54 | mojda
Ve stínu velkoměsta,ukojen svitem televize,promarněná touha pomsta,rozpoutaností jsou něžná gesta.
V očích strach,k půlnoci uplnku,proměnˇse v prach,prokousej se přes tu rtěnku.
Smrad páchnoucího masa z výkladů,smrt projíždějící tramvaje,usta plné bělavého moku,krev
přitékající z okolních toků.

Mrtvoly přilétajících ptáků,otroci u našich nohou,toxiny proudících mraků,to vše spolknu sebou.

Punk pořád žije

10. ledna 2009 v 13:59 | Patti Smith
"Když říkám ROCK AND ROLL,vůbec nemyslím kapelu,která hraje písně,
myslím tím universální společenství skrze zvuk, výměnu energie a rytmus.
Určitý druh běžného porozumění.Smysl být pohromadě v něčem,v čem jsme jednotni...
Věřím ,že ROCK AND ROLL je nejdokonalejší formou komunikace od vzniku křest´anství."